Stalo se již tradicí, že se studenti nejvyšších ročníků naší školy vydávají v podzimních dnech na exkurzi do polské Osvětimi, do bývalého nacistického koncentračního tábora Auschwitz – Birkenau.
Studenti a studentky G7.A, G8.A, V4.A, O4.A vyrazili v mrazivém úterním ránu 31. října už v sedm ráno. Brzké vstávání se vyplatilo, protože většina návštěvníků (a bývá jich údajně denně až 5000) dorazila až po nás, a my tak měli lepší možnost si vše v klidu prohlédnout a vnímat výklad průvodců.
Nejdříve jsme prošli Auschwitz 1, před 2. světovou válkou kasárna polské armády, nacisty proměněná v koncentrační tábor, kde byli vězněni především političtí vězni, zejména Poláci a Češi. Fotky s uvedením data příchodu a data úmrtí jen dokreslovaly slova průvodce o nelidském zacházení s vězni, o hladu, nemocech, zimě, tvrdé práci a krutém týrání.
Po dvou hodinách jsme přejeli do druhé části tábora Auschwitz II – Birkenau. Železniční přípojka, brána a místo selekce. Dřevěné a zděné baráky (zcela oprávněně připomínající stodolu či stáj) či jen pozůstatky z nich – komíny táhnoucí se až kam oko dohlédne, mohou napovědět, kolik lidí sem bylo v průběhu holocaustu zavlečeno. Pozůstatky plynových komor a krematorií tiše vypovídají o mučivém konci života statisíců Židů z celé Evropy.
Tiše pokládáme kytici a zapalujeme svíčku. Spojuje nás jedna myšlenka. „Jak je možné, že se něco takového stalo? Můžeme opakování podobných hrůz zabránit?“
Za všechny účastníky Mgr. Jana Bláhová
