V pátek 16. 6. 2017 se početná skupina složená z žáků třídy G3.D a G7.A vydala zažívat dobrodružství až na daleký Jadran.
Hned po příjezdu do ubytování, znaveni cestou jsme se nejdříve osvěžili u moře, většina si odpočinula a některým nešťastníkům se podařilo se hned první den spálit. To nikoho z nás neodradilo, a skoro celá naše parta výletníků se hned v podvečer vydala na průzkum sousedního města Baška Voda. Promenáda lemovaná stánky se zmrzlinou a suvenýry uspokojila naše tužby a my se plni dojmů vraceli zpět do kempu. Bohužel první noc k nám počasí nebylo příliš přívětivé. Stihl nás pro Chorvatsko typický ničivý vítr, který měl obrovskou sílu. Ráno jsme byli všichni vděční, že jsme tuto „katastrofu“ přežili a odneslo si to jen pár podpůrných tyčí u stanů.
Pokud jsme měli první den pocit, že celý kurz bude probíhat formou odpočinku u moře, nedělní ráno nám sebralo veškeré iluze. Po rozcvičce jsme se rozdělili do trojčlenných týmů a naším úkolem bylo proběhnout profesory připravenou tratí plnou stanovišť. I přes veškeré vyčerpání většiny účastníků po absolvování běhu se již tentýž den odpoledne konalo úvodní kolo zápasů v sestavách, jež byly nalosovány. Další den se opět nesl v duchu sportovních aktivit – volejbalu, softbalu a basketbalu. Základy těchto sportů, které jsme si osvojili v hodinách TV, jsme zde rozšířili o celou řadu nových triků – zkrátka zlepšovali jsme, co se dalo.
Poté konečně nadešel den tzv. fishpikniku, při kterém jsme na výletní lodi navštívili ostrovy Hvar a Brač, kde jsme se opalovali na světoznámé pláži Zlatni rat. Následovala velkolepá hostina, kterou ocenili nejen ti, kteří nebyli obdařeni kulinářskými schopnostmi a většinu pobytu přežívali na instantních polévkách.
Místem, kde jsme nasbírali nejvíce zážitků, se stala řeka Cetina. Při jejím sjíždění jsme si užili prohlídku jeskyně, jejíž součástí bylo i plavání v doslova ledové vodě, skákání ze skály a především nespočet jezů, které mnohým z nás daly opravdu zabrat. Nabitý program kurzu ovšem nedokázal unavit všechny. Skupinka dobrovolníků strávila čtvrteční den výšlapem na jeden z vrcholů pohoří Biokovo, jehož nadmořská výška dosahovala půldruhého kilometru! Zbytek týdne se nesl v duchu mořských vln. Zasloužené osobní volno, které jsme využili především plaváním, nás všechny velice potěšilo.
Závěrem bych chtěla poděkovat týmu učitelů a paní zdravotnici, že to s námi celých 10 dnů vydrželi, pomáhali nám a vytvářeli zábavu, z níž vznikly vzpomínky na naši (a teď snad mluvím opravdu za všechny) nejlepší dovolenou.
Kateřina Eichlerová, G7.A
