Jako každým rokem, tak i letos z nabídky vodáckého kurzu na Vltavě či sportovně turistického kurzu v Chorvatsku několik odvážlivců z třetích ročníků Gymnázia a SOŠ zvolilo druhou možnost. Vidině slunečného počasí, následně vysněného opálení, průzračného moře a absence ve škole se nedalo odolat. Bohužel jsme se až na poslední zmíněné lákadlo ostatních skoro nedočkali.
Nebylo ráno, kdybychom s prosebnými pohledy nevzhlíželi vzhůru k obloze s nadějí, že se mraky přece jenom rozeženou. Avšak většinou marně, jelikož až na jednu světlou výjimku, každý den, i když nikdy ne celý, pršelo. Nepříjemný déšť nás asi nejvíce potrápil při raftingu na řece Cetině, kdy nás asi od poloviny dvouhodinového zážitku tento neoblomný společník provázel. Ale i tak to stálo za to a můžeme na toto propršené dobrodružství šťastně vzpomínat.
Kvůli nepřízni počasí jsme většinu času věnovali místo slunění sportům. Kdo by čekal všeobecný odpor, byl by zklamán. S nadšením a vytrvalou snahou se sportovních aktivit účastnili úplně všichni. Napříč předsudkům o nevraživosti mezi třídami Gymnázia a SOŠ jsme spojili síly v mnoha soutěžích, jako například v běhu podél pobřeží se zastávkami u stanovišť se záludnými disciplínami, kulinářské, volejbalové nebo taneční soutěži. Dále jsme absolvovali procházku po Omiši, Makarske, nedaleké Bašce Vodě a projížďku na kole do Brely. Spřátelili jsme se také mimo soutěžní utkání, třeba na večerních diskotékách nebo pří prostém relaxování u stanu.
Poslední den jsme přece jen dočkali slunečného a teplého dne a tak snad nebyl nikdo, kdo by krásného počasí nevyužil ke koupání a slunění, které u mnohých vedlo k nechtěnému načervenalému zbarvení. A tak i ne úplně chorvatské Chorvatsko jsme si skutečně užili a děkujeme profesorskému sboru za pořádání mnoha rozmanitých zábavných aktivit, které nám daly zapomenout na nepřízeň počasí. Jsem si jistá, že nikdo z účastníků zájezdu nelituje příjemně stráveného týdne u moře.
Zuzana Krzystková, G7.A