V neděli 24. 5. 2015 se brzy ráno přes čtyřicet odvážlivců z třetího ročníku setkalo u zadního vchodu gymnázia u autobusu, aby se vydali na cestu za dobrodružstvím na řece Vltavě.

Po šestihodinové cestě jsme konečně dojeli do kempu Vltava, kde nás čekalo velké překvapení. Díky špatnému počasí vedoucí kurzu rozhodl, že první tři dny strávíme v chatkách, čímž nadchnul většinu dívek z kurzu. Po zabydlení jsme začali rozdělávat oheň. I přes prvotní nezdary se nám to nakonec povedlo a po týdnu jsou z nás v tomto oboru profesionálové. Toto není jediná věc, ve které jsme se zdokonalili. Naučili jsme se nové písně k táboráku nebo například házet frisbee. Byl to náročný den, a tak jsme šli spát brzy. V pondělí jsme vyjeli časně z rána, protože program byl nabitý. Nejprve jsme navštívili Čertovy kameny a pak se sehrála velká bitva o pádla, vesty a lodě. Vše dobře dopadlo a na každého vyšlo. Lodě jsme nafoukli a mohli jsme vyrazit na nejdelší etapu týdne. Pádlovali jsme 24 km za silného deště a ve velké zimě. Na konci trasy někteří z nás už byli na pokraji sil, ale překonali své hranice a minimaratón zvládli. Naštěstí v úterý na nás čekalo jen 8 km do Českého Krumlova. Do kempu jsme dorazili brzy, a tak jsme si mohli prohlédnout město v plné kráse a oslavit svátek Filipů. Ve středu konečně byly vyslyšeny naše prosby a Ondra s Magdou se hned na prvním jezu cvakli. Pro nás ostatní to byla velká sranda, ale těm dvěma moc do smíchu nebylo. Pan profesor Šelong jako největší hrdina zachránil loď i s posádkou, které musel vypůjčit i suché oblečení, jelikož už nepředpokládali, že by se po třech dnech mohli převrátit, a tak si své věci na převlečení nevzali. V kempu Zlatá Koruna jsme už museli stavět stan. I přesto, že se počasí zlepšilo, večer bylo dost chladno, tak jsme se zahřívali u ohně zpěvem za doprovodu kytary. Nejlepší den byl rozhodně ten poslední. Sluníčko svítilo a navštívil nás sám Poseidon. Nejdříve jsme tedy museli okusit teplotu řeky na vlastní kůži a přivolat ho, pak mu odříkat slib, vypít lektvar a dostat pádlem po zadku, ale z jeho příchodu byli někteří tak nadšeni, že si celý proces zopakovali ještě jednou. Pak už nás čekalo jen sbalení lodí, poslední noc ve stanu a cesta domů.

Celý týden hodně rychle utekl, takže bych si ho hned zopakovala znovu. Myslím si, že i přes nepříznivé počasí se náš kurz velice povedl. I když jsme si na začátku všichni nesedli, časem se z nás stali přátelé. Nestal se žádný vážný úraz a za třídu G3.C můžu s klidem v duši říct, že jsme se dobře najedli. Naučili jsme se sjíždět řeku a máme plno nových, veselých příhod. Proto bych za nás všechny chtěla moc poděkovat Ronovi, zdravoťákovi Michalovi, řidiči autobusu panu Holubovi, paní profesorce Chlopčíkové, panu profesoru Funkovi a nejvíce hlavnímu veliteli panu profesoru Šelongovi za úžasný týden na vodě! Protože bez vás by to nebylo ono! Děkujeme!

Zuzana Pipreková, G3.C

Fotogalerie z vodáckého kurzu ke zhlédnutí